22. Všechny cesty vedou do Ohňů Jeniseje

Mam snad de ja vu nebo co?! Sedim opet v krasnojarskem hotelu Ogni Jeniseja (z dalekeho Severu nas sem dopravil stary dobry letoun AN-24), pisi vam vsem, kteri netrpelive cekate na kazdou nasi dalsi zpravu, a zda se mi, ze opet se ke mne potaci sest podivnych cizincu, kteri puvodne jako vzdy vyrazili jen na saslik ke starym znamym Uzbekum a pak... Ne, ne, zatim se jedna jen o me nejcernejsi predstavy, nic takoveho se zatim nedeje! A navic, po 10 spolecnych dnech mimo civilizaci, ja tem chlapcum verim!!!! Verim, ze odolaji nastraham krasnojarskych dev, ktere se svymi partnery slavi dnesni Den naft'ora, verim, ze se omylem nepripletou na svatebni hostinu, ktera probiha v nasem hotelu, verim, ze “ljubitel tanca” Lukas schova si sve mistrne pohybove kreace az do Prahy. Verim, ze zitra spolecne odletime z tohoto mesta, prekoname nekolik casovych pasem a budeme vam zase o nekolik kilometru bliz!
Ještě pár fotografií z našeho slavného odletu. Na letiště nás dopravil opět náš turuchanský kamarád - daňový úředník Maxim (děkujeme), zavazadla jsme si dopravili a naložili do letounu sami.