6. Máme petardy
Timto prispevkem udeluji dutku nasemu veliteli, ktery je dnes ze znamych pricin (viz vyse) uplne mimo. Ovsem vzhledem k tomu, ze jsem pouha nastenkarka expedice, ma moje dutka asi takovou vahu, jako napomenuti tridniho ucitele za nepekne chovani k soudruzce ucitelce (byla to rustinarka), ktere jsem dostala v roce 1988 v 8. tride na zakladni skole.
Dnes jsme se setkali s krasnojarskym dokumentaristou Andrejem Grisakovem, jehoz reportaz o Mrtve trati nas na jare velmi povzbudila a utvrdila v nasich planech. Andrej je ve meste zrejme velky boss, neb jen jsme naznacili, ze neco potrebujeme, hned nekomu volal a tichym, ale duraznym hlasem neco porucil nebozakovi na druhem konci, a uz jsme meli adresu obchodu s turistickymi potrebami (“Ptejte se po Dimovi a reknete, ze jste od Andreje.”), cislo na majitele nekolika motorovych clunu (“Reknete mu, at vas zaveze az pod most, ze se s nim pak vyrovnam.”) a v muzeu nas netrpelive ocekavala cela roztresena Irina (“Irino, cekej na skupinu z Prahy!”).Jinak dnesni den se nesl v podivnem poklidu, hosi zpytovali svedomi po prohyrene noci, v duchu si formulovali smsky pro sve manzelky, druzky a jine blizkosti, a vubec... Nakoupili jsem dlouhe holinky, aby se nam lepe chodilo v bazinach a hlavne! Ve specializovanem obchode s gumovymi maskami Putina, frkackami za kacku a jinymi zertovnymi predmety jsme na prodavajici devusku vyhrkli, ze jedeme na sever a chceme nejake petardy na medvedy. Devuska nehnula brvou a zacala nam predvadet ruzne druhy petard, ktere se u nas bezne pouzivaji o silvestrovske noci. Zasvecene nam vysvetlovala postup pri odpalu (normalne skrtnu a hodim to pred sebe), vlastnosti toho ktereho vyrobku (jedna petarda vyda jen jednu hlasitou ranu, dalsi jich ovsem vyda v rychlem sledu po sobe hned sest) a neohrozene nas vyzyvala, at si vse vyzkousime. Ech, nemeli jsme odvahu, vzali jsme si sestiranku (co kdybychom potkali celou rodinu medvedu, i s Cibulkou) a jako omameni vzlezli jsme z toho sprymovneho doupete.
Zbyva jeste nakoupit jidlo na ctyri dny plavby po Jeniseji. Nas parnik Valerij Ckalov uz od rana kotvi v pristavu. Vecer se na nej nalodime a zitra rano v 7:00h krasnojarskeho casu (u vas bude 1 hodina po pulnoci) vyplouvame na sever!Pratele, na ctyri dny se odmlcime, abychom se presunuli do bajne Igarky. Tam s mistnimi oslavime 80 let od zalozeni mesta a pak uz nas ceka jen drsny zivot dobrodruhu. Odriznuti od civilizace, v uplne divocine, v mrazu a ke konci snad i o hladu (navrhuji, abychom prvni snedli nacelnika!), budeme stirat rosu na kolejich Mrtve trati, zkoumat polorozpadle lagry, natacet, fotografovat...
A PISTE NAM!
zapsala Marta, 13.8.09
