3. Sprchy v Ohních Jeniseje
Pulnoc. Cely hotel Ogni Jeniseja spi, jen devuska na recepci a neboha nastenkarka Expedice 503 tvrde pracuji = devuska si cte a ja zapasim s ruskoanglickospanelsou klavesnici.
Nastal cas, aby konecne nekdo na tomto webu rekl tu nejvetsi pravdu.
Snad je to dano zemi, ve ktere se nachazime, ze se chlapci jednohlasne rozhodli, ze me prispevky se museji cenzurovat. Ano, jakapak svoboda slova na Rusi? Ne, ne, nic takoveho! A tak vam ja – nastenkarka Expedice - nemohu (NESMIM) napsat, co vsechno jsme si dali v krasne a velmi neruske restauraci Svine a perly (ano, to je doslovny preklad nazvu), nemohu se s vami podelit o zazitky z nasi ponekud infantilni jizdy na ruskem kole, ci vam prozradit, ze jsem asi ztratila expedicni SIM kartu, kterou jsem sama slavne odpoledne zakoupila, 3x si z ni zavolala a je fuc. Ach jo, Stepan to jeste nevi, a az rano bude cist (rozumej cenzurovat) tyto radky, by je zavesil na web, zle se mi povede. (CENZUROVANO)
Misto techto fantastickych a obzory rozsirujicich udalosti, mam vam pry popsat sprchove anabaze a problemy s bankomaty. Dobra tedy.
Sprcha v Ognjach Jeniseja je vzdy jen jedna na patre. Pokud si ovsem nepriplatite za lepsi pokoj. V takovem pripade je sprcha primo na pokoji! Jenom v ni netece tepla voda. Takze se vratme ke sprse na patre. Resp. na recepci, kde musite nahlasit, ze se chcete osprchovat. Recepcni se telefonicky spoji s Natalii Ivanovnou a oznami ji, ze tolik a tolik lidi ma zajem o hygienu. Pokud Natalie Ivanovna vse schvali, odebereme se primo do jeji svatyne ve 4. patre, kde nafasujeme osusku a myci potreby. Ty jsou tradicne v takovych tech igelitovoplastovych polstarcich, ktere normalni smrtelnik neotevre ani chrupem - je treba je rozparat klicem od pokoje! Jestlize kancelar Natalie Ivanovny nazyvam svatyni, toz mistnost se sprchou je primo katedrala. Popraskane kachliky, stary odkladaci stolek a sprcha? Ne! Stara nezabudovana smaltovana vana. Rozhodne nedoporucuji zatahovat igelitovy zaves a stoupat na gumovou predlozku pred vanou! Cela tato nudna historka (uz me ani nebavi ji psat) neni ani tak o podivnych hygienickych podminkach (ruku na srdce, takove “hruzy” najdete vsude na svete, napr. v hotelu ve Veseli nad Moravou), jako spise o naprosto genialnich mechanismech v organizaci prace.
A ted rychle na ty bankomaty, uz se mi chce spat. To je zatim snad jedina vec, ktera nas neprijemne zaskocila. Na uvod dodavam, ze jsem drive s bankomaty nemela v Rusku nejmensi problem! A nacelnik Stepan take ne! Tak uz ho mame. Z nepochopitelnych duvodu nam zadna tato masina nevydala vice nez 5000 rublu. Vypada to jako hloupost, ale kdyz za kazdy vyber platite od dvou stovek vys (v korunach), a nutne potrebujete 25 000 na zbyvajici letenky a palubni listky, stravite u bankomatu sve mladi (ehm, mozna uz stredni vek) a jeste si za to pekne priplatite! Nutno dodat, ze kazda ta bankovni krabice hrde hlasi, ze maximalni limit pro vyber je 30 000. A tak to ma byt!
Jdu spat.
Za vsechny gramaticke chyby muze samozrejme cenzura!!!!
12. srpna odpoledne – v rychlosti hlasim, ze se k nam rano pripojili oba Martinove. Na to, ze se uz vice nez mesic toulaji po sire Rusi, vypadaji zdrave a zachovale. Podrobnosti pozdeji. Cha! SIM kartu mi dali novou, s puvodnim cislem, a bez poplatku. Jsou to mili lide.
Hosi nataceji, nakupuji letenky a navstevuji mistni nemocnice a muzea.
Misto techto fantastickych a obzory rozsirujicich udalosti, mam vam pry popsat sprchove anabaze a problemy s bankomaty. Dobra tedy.
Sprcha v Ognjach Jeniseja je vzdy jen jedna na patre. Pokud si ovsem nepriplatite za lepsi pokoj. V takovem pripade je sprcha primo na pokoji! Jenom v ni netece tepla voda. Takze se vratme ke sprse na patre. Resp. na recepci, kde musite nahlasit, ze se chcete osprchovat. Recepcni se telefonicky spoji s Natalii Ivanovnou a oznami ji, ze tolik a tolik lidi ma zajem o hygienu. Pokud Natalie Ivanovna vse schvali, odebereme se primo do jeji svatyne ve 4. patre, kde nafasujeme osusku a myci potreby. Ty jsou tradicne v takovych tech igelitovoplastovych polstarcich, ktere normalni smrtelnik neotevre ani chrupem - je treba je rozparat klicem od pokoje! Jestlize kancelar Natalie Ivanovny nazyvam svatyni, toz mistnost se sprchou je primo katedrala. Popraskane kachliky, stary odkladaci stolek a sprcha? Ne! Stara nezabudovana smaltovana vana. Rozhodne nedoporucuji zatahovat igelitovy zaves a stoupat na gumovou predlozku pred vanou! Cela tato nudna historka (uz me ani nebavi ji psat) neni ani tak o podivnych hygienickych podminkach (ruku na srdce, takove “hruzy” najdete vsude na svete, napr. v hotelu ve Veseli nad Moravou), jako spise o naprosto genialnich mechanismech v organizaci prace.
A ted rychle na ty bankomaty, uz se mi chce spat. To je zatim snad jedina vec, ktera nas neprijemne zaskocila. Na uvod dodavam, ze jsem drive s bankomaty nemela v Rusku nejmensi problem! A nacelnik Stepan take ne! Tak uz ho mame. Z nepochopitelnych duvodu nam zadna tato masina nevydala vice nez 5000 rublu. Vypada to jako hloupost, ale kdyz za kazdy vyber platite od dvou stovek vys (v korunach), a nutne potrebujete 25 000 na zbyvajici letenky a palubni listky, stravite u bankomatu sve mladi (ehm, mozna uz stredni vek) a jeste si za to pekne priplatite! Nutno dodat, ze kazda ta bankovni krabice hrde hlasi, ze maximalni limit pro vyber je 30 000. A tak to ma byt!
Jdu spat.
Za vsechny gramaticke chyby muze samozrejme cenzura!!!!
12. srpna odpoledne – v rychlosti hlasim, ze se k nam rano pripojili oba Martinove. Na to, ze se uz vice nez mesic toulaji po sire Rusi, vypadaji zdrave a zachovale. Podrobnosti pozdeji. Cha! SIM kartu mi dali novou, s puvodnim cislem, a bez poplatku. Jsou to mili lide.
Hosi nataceji, nakupuji letenky a navstevuji mistni nemocnice a muzea.
P.S.: Prece jen mi to neda, abych se s vami nepodelila o krasnou historku “Kterak chtel Gyxocka hlavni mesto posnidat”. Inu, to prisel jeste rozespaly Lukas (kteremu devusky na recepci nepriznaly jeho skvele H, neb o nem zrejme v zivote neslysely, a nacpaly mu tam G – Gyksa) na snidani do hotelove restaurace, a na servircinu otazku “co si date”, odpovedel “z Prahy”. Cha chaaaa, jeste ted se tomu porad smeji...
zapsala Marta, 12.8.09