Panteon Stalina

Zajímavou zastávkou je vesnice Kurejka, vzdálená 80 km od Jermakova proti proudu Jeniseje. Je to nejbližší obydlené místo od železnice a zároveň místo carského vyhnanství Stalina. Na jeho počest zde postavili slavnostní panteon, z něhož dnes zbyly jen ruiny.

Stalin byl ve vyhnanství od roku 1912 do revolučního roku 1917. Carská policie ho Kurejky poslala za jeho aktivity v bolševické straně. Žil zde prý uzavřeně, za celou dobu pobytu nenapsal ani řádku, která by byla později publikována. Spolu s ním v těchto krajích trávil ve vyhnanství další bolševický revolucionář Jakov Sverdlov. Na jejich soužití později vzpomínala jedna místní pamětnice: „Nepřátelili se spolu. Někdy se hodně hádali. Stalin dokonce plival Sverdlovovi do polévky, a ten ji pak odmítal jíst.“ Povídá se, že Stalin nakonec neodjel v roce 1917 proto, aby dělal revoluci (jak zněla oficiální verze), ale hlavním důvodem jeho předčasného odjezdu z vyhnanství byla těhotná 16letá dcera jeho domácí...

Zobrazit místo Mrtvá trať na větší mapě

Obrovský panteon, připomínající ten v jeho rodném gruzínském městě Gori, byl postaven v roce 1950 na místě chalupy, v níž trávil vyhnanství. Tak jako na všech tehdejších větších stavbách i zde pracovali vězni Gulagu. Dvě stě nedobrovolných pracovníků postavilo převážně dřevěnou konstrukci obloženou speciální omítkou, která zdálky působila jako mramor. Okolí tvořil velkoryse upravený park osázený kanadskými jedlemi, v noci nasvícený silnými reflektory. Kvůli nim vězni postavili i zvláštní elektrárnu. Památník, který se pyšně vyjímal na břehu Jeniseje, v popředí s desetimetrovou sochou Stalina, byl dobře viditelný z projíždějících lodí na kilometry daleko.

Za Chruščova, v roce 1961, bylo toto nejsevernější Stalinovo muzeum uzavřeno. Jednoho dne přijely traktory, strhly Stalinovu sochu a vybouraly vnitřek panteonu. Dílo zkázy dokonal požár v roce 1995.

Jeden místní podnikatel se v roce 2006 rozhodl panteon v Kurejce obnovit. Pro začátek nechal vyrobit novou sochu Stalina a umístil ji na piedestal před zbytky památníku. Našli se ale i tací, kterým se taková snaha nelíbila. „Celý svět se nám vysměje,“ psali například lidé ze sdružení Memorial, zabývajícího se obdobím represí a lidskými právy. Rekonstrukci Stalinova panteonu se nakonec podařilo zabránit, nová Stalinova socha byla stržena, nyní leží symbolicky zabořena obličejem v zemi a doplňuje ruiny bývalého panteonu.